Dnes si trošku "oťuknem" agenturu, která mi tento "pracovní pobyt" pomohla zrealizovat.
Agentura nese název Sunagency a my se zaměříme na cenu, výběr, komunikaci a celkový dojem. Poté se také projedeme vlakem. Jdeme na to!
Zde vidíme úvodní fotku jejich webovek. Hned na začátek bych chtěla poděkovat, protože spolupráce s nimi byla bezproblémová a profesionální.
Vyplnila jsem online dotazník a čekala, až se mi ozvou. Následoval telefonát, ve kterém mi bylo vysvětleno co bude následovat. Další den mě čekal opět pouze telefonický pohovor v němčině a angličtině. Nechápu jak je možné, že jsem v němčině prošla, ale budiž!
Vzhledem k tomu, že agentura je zprostředkovatelem pro především alpské státy, je němčina téměř všude podmínkou. Někde se spokojí s nižší úrovní, někde ne, záleží na pozici o kterou se ucházíte.
Země ve kterých mohu být zaměstnaný/á:
Agentura aktuálně nabízí pracovní pozice v Rakousku, Německu, Itálii, Nizozemsku a také stáže například na Krétě.
Pozice k obsazení:
Kuchař, Číšník, Pokojská, pro PÁRY a další
Kolik jsem musela zaplatit a kdy?
Platila jsem poplatek za zprostředkování, který činil 2999 Kč, což je oproti jiným agenturám vážně solidní. Platila jsem až jsem měla sjednanou práci přímo s majitelem hotelu, který mě sám kontaktoval, domluvený den odjezdu a vše zařízeno.
Komunikace:
Veškerá korespondence probíhala emailem, nebo telefonicky. Agentura mi volala celkem často, což byl zprvu maličko stresík, na druhou stranu to mělo efekt. Velmi milé slečny se mnou byly v kontaktu až do odjezdu a jsou mi k dispozici i nyní.
Cesta"
Co se týče mého samotného cestování, to byla opravdu velká bžunda. Nedovedla jsem si představit jak pojedu s tímhle......
.... deset hodin vlakem! Možná se to nezdá, ale vše bylo napěchované k prasknutí a já jsem přeci jen něžný kvítek, kterého ruce posilovnu neviděly ani z dálky, takže to pro mě bylo opravdu náročné.
Agentura mi našla nejlepší a nejvýhodnější spoj, veškeré rezervace jízdenek, míst a platby, jsem prováděla přes rakouské dráhy. Aplikace se jmenuje
ÖBB (čti...no takhle se to čte) a všechno tam funguje bezproblémově.
I moje cesta proběhla jako po másle. Do Vídně mě hodili mí skvělí přátelé (ještě jednou díky za účast) a z ní už pak tradá. Čekaly mě dva přestupy: v Leobenu, kde jsem měla na přestup jen šest minut, což mě doopravdy děsilo, a poté pět hodin jízdy do Insbrucku ze kterého jsem dojela až do Seefeldu, tam na mě už čekal pan Esko. Šestiminutovku jsem zvládla jako nic s rezervou pěti minut. Ptáte se, JAK?! Perón byl totiž jen jeden a druhá kolej byla ve vzdálenosti necelých šesti metrů. To že jsem svými zavazadly zabírala vždy čtyři sedadla nikoho neznepokojovalo, a tak jsem si jela opravdu klidně. Zkusila jsem si představit, jaké pozdvižení by to asi způsobilo u nás.
Proto chci všem, kteří uvažují o tom, že pojedou někam více hodin, doporučit vlak. Je to nejkomfortnější způsob, jakým se lze přepravit. Z hlediska prostoru především. Necítila jsem se ztuhle, nebo rozlámaně. A to je po půlce dne strávené na zad...ničce, docela co říct.
Samotná cesta mě vyšla na nějakých 850 Kč (vše jsem samozřejmě platila v eurech uvádím přepočet)
Nejkrásnější zážitek mám z vlaku do Seefeldu. Jel klikatou cestou lesem s výhledem na údolí, až sem vysoko do hor.
Vše bylo čisté. A co cením nejvíc je fakt, že ačkoli se nenacházím ve "Švajcu", vlaky jezdily na minutu přesně.
Pokud by TĚ ohledně agentury, dopravy, nebo čehokoli cokoli zajímalo, neváhej a napiš mi! Ať už tady přes stránky, nebo na instagramu, nebo třeba na messengeru.
To by bylo pro dnešek vše. Tak zase v úterý.
Bis Bald!