Pojďme se teď společně podívat na to, co mě vedlo k tomu, abych na dlouho odjela z domu.
- a TEĎ vážně, v několika článcích se postupně dozvíme něco o mé pracovní náplni, o hotelu ve kterém pracuji, o lidech kteří zde žijí, o tom co mě vedlo k tomu odjet, a také o tom, jak jsem to celé provedla. Zkrátka a dobře projdeme si vše společně, krok za krokem tak, aby to třeba zrovna Tobě pokud chceš vycestovat do zahraničí za prací, pomohlo!
Nacházíme se nyní v rakouském městečku Leutasch, v části rakouských Alp. Tyrolsko je region jehož největším městem je Insbruck. Ten je sídlem Tyrolského zemského sněmu a dalších institucí.
Leutasch se dělí na několik částí: Klamm, Moos, Obern, Plaik Wiese, Platzl, Aue, Kirchplatz, Seewald,Ober-waldach, Lehner, Gasse, Weidach Fohrenwald, Emmat, Unterweidach, Neuleutasch
Já se nacházím někde tady:
Důvod:
Já jsem totálně "městská" holka, miluji společnost a potřebuji být neustále obklopená lidmi. Teď si asi říkáte, proč teda tahle osoba odjela na kraj Světa, doprostřed hor, kde není nikdo jejího věku, nerozumí pořádně řeči, a bude tam muset strávit tři měsíce?!
Pravdou je, že můj původní plán vypadal trošku jinak: Odjezd do Británie, kde si budu jistá jazykem, let potrvá hodinu a půl a tak nějak normálně si tam vydělám, seznámím se se spoustou nových "multikulti" lidí a navštívím tucty památek a muzeí.
Největším problémem ale bylo, že se potřebuji na týden vrátit zpět do ČR. Bylo to buď a nebo. Proto jsem se nakonec rozhodla, že pojedu někam blíž, kde mi umožní týdenní volno.
Aha!! Blíž se v tomto případě rozhodně jeví Londýn, protože desetihodinová cesta vlakem může někomu připadat jako krkolomnější varianta.
Rakousko bylo tedy pro mne jasnou volbou. Řekla jsem si, že z toho přece musím vytěžit maximum. Samozřejmostí je nadstandardní finanční ohodnocení. Pracuji za eura, tak je to hned o něčem jiném. A druhou mojí motivací byla touha po zdokonalení se v němčině.
Což se mimochodem zdá být celkem oříšek. Němčina je pěkně záludná, a i když rozumím téměř všemu, než ze sebe něco vysoukám, tak člověk, který se se mnou snaží vést konverzaci, zestárne.
Ubytování:
Co se týče mého ubytování, nemůžu si stěžovat. Krásná čistá podkrovní garsonka s kuchyňkou a koupelnou. Jediný problém je okno v ložnici. Nejde zavřít. Momentálně zde na horách vane opravdu silný vítr. Okno dokořán. Moc se asi nevyspím. Nicméně jinak je to paráda!:) Bydlím v Landhausu Loipe, který je přes cestu od penzionku/hotýlku, ve kterém jsem zaměstnaná.
Majitelka je skvělá paní Andrea, která přijede vždy jednou za čas. Měla bych jí zalévat květiny. Nevím, kde je konvice.
Landhotel wolf:
Je penzion/hotel (pořád nevím, jak nejlépe to nazvat), ve kterém pracuji. Mojí aktuální náplní práce je: VŠECHNO. No ano, ráno nachystám snídani, postupně doplňuji co chybí a pak vše důkladně uklidím, vysaji celé spodní patro, utřu stoly, celá kuchyně se blýská a pak jdu pomoci pokojské, nebo vyprat, nebo třídit účty, a ty účty pak postupně zapisovat do počítače. Někdy šéf řekne: "Ty zůstaneš tady, a já jdu na kolo/do posilovny/za synem/nechce se mi tady být," a odejde.:) Btw.: nevím jak zacházet s rezervačním systémem a tak většinou jen přikyvuji.:)
Většinou chodím na sedmou a "domů" odcházím maximálně před čtvrtou. Časté je že mám už tak ve 14:00 padla. Náročné je pouze dopoledne. Potom mám hodně času na sebe, ale o tom až později.
Majitel je Fin. Myslím. Je velmi milý a já jsem jeho jediný zaměstnanec. Ještě je tam tedy pokojská Ilona, Maďarka, která neumí německy...ani anglicky. Často začne jedním německým slovem, a pak plynule přejde do bublající maďarštiny. To ale samozřejmě nic nemění na faktu, že je to hodná žena, která se vším pomůže!
Myslím, že to by na úvod stačilo. V příštím článku Ti řeknu něco víc ke svému volnu, a třeba o tom kde nakupuji, nebo jak se vypořádávám se samotou.:)
Tak Bis bald!:)